JÁ, ŽENA REGIONU

Ráno v šest přicupitalo  první dítě, Beruška. Vklouzla ke mně do postele a tu hodinku do vstávání na mě upřeně koukala a střídavě mě hladila a kopala. Začala chodit do školky a tak si prostor, kde budeme jenom spolu, musí urvat ráno. Vylézáme obvykle kolem sedmé a pokud je v pokojíčku ještě ticho, podaří se nám proklouznout… Pokračovat ve čtení JÁ, ŽENA REGIONU

JENOM PÁR ŠPATNÝCH DNÍ, DOUFÁM.

Jezdíme společně na terapii. Já, můj muž a Zbojník. Paní terapeutka začíná vždy stejně: zeptá se, jak jsme se měli. Většinou u nás vládne pohoda, říkám si v duchu … Zbojník má první slovo a pouští se s vervou do vyprávění. Rychle pochopil, že tahle setkání se dějí kvůli němu a užívá si to. Popisuje, jak… Pokračovat ve čtení JENOM PÁR ŠPATNÝCH DNÍ, DOUFÁM.

ČTYŘI ROKY ŽIVOTA

Jsou to čtyři roky, co k nám do života vstoupila Beruška se Zbojníkem. A protože si Osud řekl, že ti dva jsou málo, dva roky po nich přišla Madlenka. Trávili jsme spolu veškerý čas už v době před karanténou a nemožnost kamkoliv vyjet nebo se s někým potkat nás k sobě ještě víc připoutala. Na oslavu… Pokračovat ve čtení ČTYŘI ROKY ŽIVOTA

RADY ZKUŠENÉ MATKY

Chtěla jsem napsat veselý text, ale nejde mi to. Bojím se. V noci mě vzbudil strašný sen, seděla jsem na lavičce s Božským Kájou a povídali jsme si. Byli jsme spolu v krásném parku, všude to vonělo, mír, klid a pohoda. A ano, oba jsme byli mrtví. Vzbudila jsem se hrůzou a po zbytek noci poslouchala převalování svého… Pokračovat ve čtení RADY ZKUŠENÉ MATKY

JAK JSME DĚLALI(Y) KALENDÁŘ

NĚKDY NA JAŘE: S Gábinou, kolegyní, kterou znám z rozhovorů po telefonu, jsme  se shodly, že je potřeba začít něco dělat s tím, jak se o nás, pěstounech, mluví. I proto jsme s jinými kolegyněmi předloni v létě založily spolek Spirit2018. Je na čase začít na tom pracovat. „Co myslíš, zvládneme udělat kalendář,“ napadlo Gábinu. „ No jasně že jo“,… Pokračovat ve čtení JAK JSME DĚLALI(Y) KALENDÁŘ

moje cesta k domškoláctví

Jako mámu mých dětí mě vůbec nenapadlo, že se věci dají dělat jinak. A tak jsme doma biflovali, přepisovali a já podepisovala poznámky. Byla to tenkrát taková norma. Teď jsem pěstounskou mámou holčiček Madlenky, Berušky a školáka Zbojníka. Zbojník do první třídy nastupoval s paní asistentkou. Všechno bylo fajn. Učil se dobře, pomoc potřeboval hlavně s tím,… Pokračovat ve čtení moje cesta k domškoláctví