Archiv rubriky: Můj život

DOVOLENÁ NA ORLÍKU

Dovolená s dětmi v jižních Čechách kolem Orlíku.

Čtěte více

ONI MAJÍ VSTUP ZADARMO, JSEM SLYŠELA

Nový účes, rasismus, vstup zdarma

Čtěte více

OPOČNO – MOJE MĚSTO

Opočno je město, které mám ráda. Měla jsem ho ráda už jako malá, připadalo mi krásné. Úplně nejvíc jsem milovala Broumar, městské koupaliště. Pamatuju si na ty diskuze s mamkou, kdy jsem jí přemlouvala, že už je celých 26 stupňů a ať se jedeme koupat. Musely jsme jet autobusem, protože máma neřídila. Někdy s námi jela […]

Čtěte více

ODEJDI A ŽIJ

Nikdy jsem si nepřipadala hezká. Naopak, věděla jsem, že jsem ošklivá. Jeho jsem potkala v šestnácti – a zamilovala jsem se do něj na první pohled. Bylo mi jasné, že musím být lepší než všechny ostatní holky, protože hezčí prostě nejsem. Lepší ve smyslu tolerantnější, chápavější, přizpůsobivější. A to jsem byla. Poprvé to vypadalo jako nedopatření […]

Čtěte více

VYMETÁNÍ PAVUČIN

První lásku jsem potkala v patnácti, v osmnácti si ho vzala, v devatenácti porodila dceru, v třiadvaceti syna. Náš  vztah byl nevyrovnaný a patologický od samého začátku a naše  manželství nebylo dobré. Po celou dobu jeho trvání – patnáct let – jsem měla pocit, že za to můžu jen já. Já byla nedostatečná, já byla ta, která nedokázala, aby […]

Čtěte více

JENOM PÁR ŠPATNÝCH DNÍ, DOUFÁM.

Jezdíme společně na terapii. Já, můj muž a Zbojník. Paní terapeutka začíná vždy stejně: zeptá se, jak jsme se měli. Většinou u nás vládne pohoda, říkám si v duchu … Zbojník má první slovo a pouští se s vervou do vyprávění. Rychle pochopil, že tahle setkání se dějí kvůli němu a užívá si to. Popisuje, jak […]

Čtěte více

RADY ZKUŠENÉ MATKY

Chtěla jsem napsat veselý text, ale nejde mi to. Bojím se. V noci mě vzbudil strašný sen, seděla jsem na lavičce s Božským Kájou a povídali jsme si. Byli jsme spolu v krásném parku, všude to vonělo, mír, klid a pohoda. A ano, oba jsme byli mrtví. Vzbudila jsem se hrůzou a po zbytek noci poslouchala převalování svého […]

Čtěte více

ANDALUSIE A MY – PÁTÝ DÍL

cestování s dětmi, moře, pláže, památky, MALAGA

Čtěte více

ANDALUSIE A MY – ČTVRTÝ DÍL

dovolená, moře, Andalusie, u Babičky, ubytování

Čtěte více

ANDALUSIE A MY – DÍL TŘETÍ

Třetí týden, pořád ještě u Babičky a ve Fuengirole Během čtrnácti dnů jsme všichni, tedy já, Tomáš, Beruška, Zbojník a Mandlenka, naprosto zpomalili. Nebylo kam ani proč spěchat. A všem nám stále ještě stačilo být u moře, skákat do vln, válet se v písku a nedělat vůbec nic. Ještě nikdy jsem nevydržela být tak dlouho líná. […]

Čtěte více

ANDALUSIE A MY – DÍL DRUHÝ

Fuengirola Ćást II. Stály jsme naproti sobě jako dvě tygřice. Rozčilené a trochu postarší tygřice. Paní B. hájila svou živnost, svůj příjem a já svůj čas, čas na odpočinek a nabrání nového dechu. Nechci žádné problémy, špitla jsem. Jen potřebuju týden na rozmyšlenou, jestli to tu zvládnu. Možná jsem podrážděná, unavená,  nevím, ale nečekala jsem, […]

Čtěte více

ANDALUSIE A MY – DÍL PRVNÍ

CO MĚ TO VLASTNĚ NAPADLO Už nějakou dobu jsem závistivě pročítala blogy odvážných žen, matek – cestovatelek. Takových, co sbalí své děti, nejmenší dají do  šátku  a vyrazí do světa. Jen tak, jako že to nic není. A když jsem narazila na článek, kde jedna z nich popisovala, jak si užila pobyt ve španělské Fuengirole, […]

Čtěte více
Vídeń nádraží

Vlakem k moři

Potřebuju moře, řekla jsem. Já taky, zařval Zbojník. Já potřebuju dvě moře, dodala Beruška. Můj muž zakroutil hlavou, k moři se nemáme jak dostat. Není ochotný ( a já vlastně taky ne) mučit děti a sebe jízdou autem. On je na to starej a Zbojník jízdu v autě nesnáší. Letadlo z určitých zdravotních problémů zatím […]

Čtěte více

DĚTI NA ODPIS VII.

Zbojník a Beruška v Dětském domově. Jasně, že bych to nikdy nepřipustila. Nedovolila. Nedokázala bych je poslat do děcáku. Můj muž si byl jistý, že se rodina najde. Žádné A co když. O jiné variantě než předání do nové rodiny nechtěl ani slyšet. Mluvil o cestování, o kterém jsme snili, až nám naše biologické děti […]

Čtěte více

DĚTI NA ODPIS VI.

Slyším : „Máme pro ně vytipovanou rodinu“, a na několik vteřin mi přestává bít srdce. Je to tak pokaždé a pokaždé mě to píchne úplně hluboko vevnitř. Je to dobrý konec, potvrzení smysluplnosti mé práce, je to radostná zpráva. Dozvídám se jí z úst krajské pracovnice, která k nám domů přijíždí ve chvíli, kdy je […]

Čtěte více

DĚTI NA ODPIS V.

Od začátku roku vyvedl Zbojník jen pár hloupostí. Proudem vody z injekční stříkačky (z malého doktora) sestřelil všechny žárovky v koupelně ( ony když jsou nažhavené a postříkáte je, tak lupnou), vypustil vodu z radiátoru (A na co je tu ten ventilek a neboj strejdo, nebudu s ním točit)a propašoval Beruščin bobek ( spíš velký […]

Čtěte více

DĚTI NA ODPIS IV.

Na neděli jsem se těšila. Můj muž měl konečně volno, domluvili jsme se, že pojedeme na hory. Plán byl jasný:dopoledne utavit Zbojníka s Berušou na sáňkách, pak si dát oběd v jedné z horských hospůdek. Unavit je a nakrmit tak, aby šli bez řečí odpočívat, jakmile dorazíme k našim na chalupu. A mít volné dvě […]

Čtěte více

děti na odpis III.

bojníkovi je šest a půl a Berušce čerstvě dva roky. Svojí maminku neviděli osm měsíců, babičku a ostatní příbuzné měsíců šest. I Vánoce budou prožívat mimo svou rodinu, stejně tak jako dalších 731 dětí, které jsou momentálně umístěny v přechodných pěstounských rodinách. Nejhorší Štědrý den jsem zažila jako čerstvá novomanželka. Bylo mi devatenáct a odhodlaná […]

Čtěte více

DĚTI NA ODPIS II.

děti na odpis II. Zbojníka a Berušku máme v péči pátý měsíc. Mám pocit, že tak rychle, jak žijeme teď, jsme ještě nikdy nežili. A to byla doba, kdy jsme měli doma čtyři puberťáky. Po prvním měsíci s nimi došlo mezi mnou a mým mužem k rozhovoru o tom, jak si představujeme budoucnost.Jedeme čtvrtý rok […]

Čtěte více

děti na odpis i.

Přiznávám, že je toho na mě ( sem – tam 🙂 ) dost. Přece jen, už mi není dvacet, že ? „Mně tě je normálně líto,“ řekla mi mamka, když přijela na návštěvu ( děti u nás byly pátý den) a rozhlížela se po našem bytě. Zbojník zrovna mlátil do boxovacího pytle a Beruška lítala […]

Čtěte více