Načítání…

žebrající klokánek

Přechodnou pěstounkou jsem byla pět let. V době, kdy jsme s manželem s touto prací začínali, byli přechodní pěstouni úhlavními nepřáteli FODu, organizace, která provozovala – a stále provozuje, Klokánky, zařízení pro okamžitou pomoc dětem. Nenapadlo by mě, že osm let poté, co zazní, že rodinná péče má přednost před ústavní, se tam stále budou umísťovat děti. Přišlo […]

Čtěte více

JÁ, ŽENA REGIONU

Ráno v šest přicupitalo  první dítě, Beruška. Vklouzla ke mně do postele a tu hodinku do vstávání na mě upřeně koukala a střídavě mě hladila a kopala. Začala chodit do školky a tak si prostor, kde budeme jenom spolu, musí urvat ráno. Vylézáme obvykle kolem sedmé a pokud je v pokojíčku ještě ticho, podaří se nám proklouznout […]

Čtěte více

MY A NAŠE „JINÉ“ DĚTI KALENDÁŘ 2021

Příběhy pěstounských rodin pečující o děti nějakou jinakostí.

Čtěte více

DOVOLENÁ NA ORLÍKU

Dovolená s dětmi v jižních Čechách kolem Orlíku.

Čtěte více

PROČ UŽ SI NIKDY NEPŘIJELA?

„ Proč si za námi už nikdy nepřijela? Nemělas nás ráda?“ Několik let jsem na tuhle otázku čekala. Bylo mi jasné, že jednou přijde. Polkla jsem, nadechla jsem se a odpověděla jsem, Co jsem odpověděla? To, že jsem chtěla, ale nedostala jsem pozvání. Že musím, a že je to tak správně, respektovat přání Irči a […]

Čtěte více

ONI MAJÍ VSTUP ZADARMO, JSEM SLYŠELA

Nový účes, rasismus, vstup zdarma

Čtěte více

OPOČNO – MOJE MĚSTO

Opočno je město, které mám ráda. Měla jsem ho ráda už jako malá, připadalo mi krásné. Úplně nejvíc jsem milovala Broumar, městské koupaliště. Pamatuju si na ty diskuze s mamkou, kdy jsem jí přemlouvala, že už je celých 26 stupňů a ať se jedeme koupat. Musely jsme jet autobusem, protože máma neřídila. Někdy s námi jela […]

Čtěte více

OPÁČKO Z ROKU 2016 – A STÁLE SE NIC NEMĚNÍ

Malou jsme si přivezli před šesti týdny. Vážila tři a půl kila a byly jí čtyři dny. Její máma jí porodila a po porodu odešla. Nedala jí ani jméno – a my se rozhodli říkat jí Vanilka. Přivezly jsme si ji domů kolem desáté odpoledne. Plakala. Rozbalila jsem ji a přiložila si jí na prsa. […]

Čtěte více

ODEJDI A ŽIJ

Nikdy jsem si nepřipadala hezká. Naopak, věděla jsem, že jsem ošklivá. Jeho jsem potkala v šestnácti – a zamilovala jsem se do něj na první pohled. Bylo mi jasné, že musím být lepší než všechny ostatní holky, protože hezčí prostě nejsem. Lepší ve smyslu tolerantnější, chápavější, přizpůsobivější. A to jsem byla. Poprvé to vypadalo jako nedopatření […]

Čtěte více

VYMETÁNÍ PAVUČIN

První lásku jsem potkala v patnácti, v osmnácti si ho vzala, v devatenácti porodila dceru, v třiadvaceti syna. Náš  vztah byl nevyrovnaný a patologický od samého začátku a naše  manželství nebylo dobré. Po celou dobu jeho trvání – patnáct let – jsem měla pocit, že za to můžu jen já. Já byla nedostatečná, já byla ta, která nedokázala, aby […]

Čtěte více

Před pěti lety

DĚTI ODEBRANÉ RODIČŮM V PÉČI PŘECHODNÝCH PĚSTOUNŮ

Čtěte více

ANDALUSIE A MY – DÍL ŠESTÝ A POSLEDNÍ

Šestý týden naší dovolené, který byl zároveň týdnem posledním, začal zmatkem – mysleli jsme si, že máme ubytování přímo v centru Malagy a místo toho nás navigace v telefonu vedla na její okraj. Jeli jsme přeplněným autobusem a Tomáš šílel – jak můžu být tak nezodpovědná a nevědět, kde máme ubytování a jak jsem to vlastně chtěla […]

Čtěte více

JENOM PÁR ŠPATNÝCH DNÍ, DOUFÁM.

Jezdíme společně na terapii. Já, můj muž a Zbojník. Paní terapeutka začíná vždy stejně: zeptá se, jak jsme se měli. Většinou u nás vládne pohoda, říkám si v duchu … Zbojník má první slovo a pouští se s vervou do vyprávění. Rychle pochopil, že tahle setkání se dějí kvůli němu a užívá si to. Popisuje, jak […]

Čtěte více

ČTYŘI ROKY ŽIVOTA

Jsou to čtyři roky, co k nám do života vstoupila Beruška se Zbojníkem. A protože si Osud řekl, že ti dva jsou málo, dva roky po nich přišla Madlenka. Trávili jsme spolu veškerý čas už v době před karanténou a nemožnost kamkoliv vyjet nebo se s někým potkat nás k sobě ještě víc připoutala. Na oslavu […]

Čtěte více

RADY ZKUŠENÉ MATKY

Chtěla jsem napsat veselý text, ale nejde mi to. Bojím se. V noci mě vzbudil strašný sen, seděla jsem na lavičce s Božským Kájou a povídali jsme si. Byli jsme spolu v krásném parku, všude to vonělo, mír, klid a pohoda. A ano, oba jsme byli mrtví. Vzbudila jsem se hrůzou a po zbytek noci poslouchala převalování svého […]

Čtěte více

ANDALUSIE A MY – PÁTÝ DÍL

cestování s dětmi, moře, pláže, památky, MALAGA

Čtěte více

ANDALUSIE A MY – ČTVRTÝ DÍL

dovolená, moře, Andalusie, u Babičky, ubytování

Čtěte více

JAK JSME DĚLALI(Y) KALENDÁŘ

NĚKDY NA JAŘE: S Gábinou, kolegyní, kterou znám z rozhovorů po telefonu, jsme  se shodly, že je potřeba začít něco dělat s tím, jak se o nás, pěstounech, mluví. I proto jsme s jinými kolegyněmi předloni v létě založily spolek Spirit2018. Je na čase začít na tom pracovat. „Co myslíš, zvládneme udělat kalendář,“ napadlo Gábinu. „ No jasně že jo“, […]

Čtěte více

ANDALUSIE A MY – DÍL TŘETÍ

Třetí týden, pořád ještě u Babičky a ve Fuengirole Během čtrnácti dnů jsme všichni, tedy já, Tomáš, Beruška, Zbojník a Mandlenka, naprosto zpomalili. Nebylo kam ani proč spěchat. A všem nám stále ještě stačilo být u moře, skákat do vln, válet se v písku a nedělat vůbec nic. Ještě nikdy jsem nevydržela být tak dlouho líná. […]

Čtěte více

ANDALUSIE A MY – DÍL DRUHÝ

Fuengirola Ćást II. Stály jsme naproti sobě jako dvě tygřice. Rozčilené a trochu postarší tygřice. Paní B. hájila svou živnost, svůj příjem a já svůj čas, čas na odpočinek a nabrání nového dechu. Nechci žádné problémy, špitla jsem. Jen potřebuju týden na rozmyšlenou, jestli to tu zvládnu. Možná jsem podrážděná, unavená,  nevím, ale nečekala jsem, […]

Čtěte více